REFERÁT TULENI A DELFÍNI (biologie)

TULENI

Tuleni jsou plaší tvorové, svým způsobem života svázaní s mořem. Kojí svá mláďata a mají teplou krev jako všichni ostatní savci. Na souši se pohybují velmi nemotorně, zato v moři udivují svým plaveckým uměním. Často ve vodě odpočívají ve vzpřímené poloze jako svíčka, s hlavou vzhůru. Tuleni dovedou zůstat pod vodou až ½ hodiny bez nadechnutí a potápějí se do hloubky sta metrů. Živí se lovem ryb a sépiemi. Díky silné vrstvě podkožního tuku není tuleňům zima ani v ledových arktických vodách. Během období rozmnožování se jich stovky, někdy i tisíce, shromažďují na pobřežích. Každý samec se snaží pro sebe zabrat skupinu samic a ostatní samce odhání neohrabanými skoky. Ve vodě se postupně páří se všemi svými samicemi. Novorozená tuleňata jsou velmi roztomilá, bohužel je lidé loví ve velkém množství pro jejich kožešinu. Tuleni se dožívají kolem 20 let. Dorozumívají se rozličným chrochtáním a ostrým štěkáním. K jejich nepřátelům patří kosatky, žraloci, lední medvědi a lidé ( Inuité a Grónci jsou závislý na jejich kožešinách a mase ). Existuje řada druhů tuleňů. Např.: Tuleň grónský, Rypuš sloní ( je největší druh tuleně. Měří přes 6 metrů váží až 3 tuny ).

DELFÍNI

Pokud se týká inteligence zoologové je často přirovnávají k šimpanzům. Dokonce studují jejich řeč. Delfíni ovládají pestrou škálu zvuků: pískání, cvakání a skřehotání. Používají také ultrazvukové signály, pro nás již neslyšitelné, které jim slouží k orientaci stejně jako netopýrům. Delfíni své ultrazvukové signály vysílají skoro pořád – aby se lépe orientovali a aby dokázali lépe vysledovat pohyb kořisti ( sépií, korýšů a ryb). Jejich úhlavním nepřítelem je jejich blízká příbuzná - kosatka dravá. Delfín dokáže zůstat pod vodou na jeden nádech 3 až 4 minuty. Spí, plave asi ½ metru pod hladinou a každou ½ minutu se vynořuje k nadechnutí, aniž by se probudil. Jsou to společenská zvířata žijící ve skupinách několika desítek i stovek jedinců, bez vůdce. Svým poraněným nebo nemocným druhům delfínů poskytují pomoc a nejednou už pomohly i topícím se lidem.

REFERÁT ASIE (zeměpis)

ASIE

Asie je největší světadíl světa. Zabírá 44,4mil km2 Rozkládá se na severní polokouli (od rovníku za polární kruh)Zasahuje také do Evropy.
V Asii je největší hora světa Mont Everest.Jsou tam také jiné hory Altay,Hindukuš,Kavkaz a pohoří Ural
Nejnižší bod: Mrtvé moře - -400m pod hladinou.

Přírodní podmínky:
- kontinentální podnebí
- sever – studený arktický vzduch
- 40% území je v bezodtoké oblasti ( v těchto oblastech jsou slaná jezera)

Asie je odvodňována do 3. oceánů.Indický,Tichý a Severní ledový oceán.

Podnebí:
- Najdeme zde všechny podnebné pásy (tropický, subtropický, mírný, studený)
- Vegetační pásy: tundra, tajga, lesostepi, stepi, polopouště, pouště

V Asii jsou 3 druhy náboženství- islám, budhismus, hinduismus
- Asie je nejlidnatější světadíl => žije zde přes 60% lidstva
V Asii jsou 3 druhy náboženství- islám, budhismus, hinduismus
- Čína – 1,1mld. obyvatel - nejlidnatější
- Indie . 990mil obyvatel - 2. nejlidnatější

Hospodářství:
- V ekonomické struktuře jsou značné rozdíly; vyskytuje se zde málo vysoce vyspělých států
- nejvyspělejší stát je Japonsko
- nejchudší: Nepál, Jemen, Jordánsko

Zemědělství:
- extenzivní: na velkých plochách se něco málo pěstuje ( malá sklizeň)
chov zvířat (vysoká úmrtnost
V Číně je světová produkce ríže.
Pěstují se zde olejnaté plodiny, kaučuk,bavlna,čaj,tabák

Průmysl:
- těžba ropy a zemního plynu – Perský záliv, Čína
- uhlí: SV Indie, SV Čína
- cín: JV Asie – Malajsie
- wolfram: JV a S Asie

Podnebí:
- podnebí je ovlivňováno mořskými proudy – z jihu teplý proud – Kurašio
ze severu – studený – Ojašio
zejtra ji přines do školy!

REFERÁT ELEKTŘINA, TEPLO, TLAK A SVĚTLO (fyzika)

Teplo, tlak a světlo

Elektřina může vznikat z tepla, tlaku a světla také přímo. Zahřívají-li se dva spojené vodiče z různých kovů tak, že spoje mají různé teploty, objeví se mezi kovovými kontakty elektrické napětí – vznikne termoelektrický jev. U piezoelektrického jevu vzniká zase elektrické napětí mezi protilehlými stěnami některých krystalů, jestliže jsou vystaveny tlaku – stlačeny nebo nataženy. Jednou z látek, u nichž se piezoelektrických efekt projevuje, je krystal křemene. U dalšího jevu – fotoelektrického – uvolňuje světlo z některých látek elektrony a tím může vyvolat elektrický proud. U fotogalvanického jevu vytváří světlo elektrické napětí mezi vrstvami různých látek. Proud pak teče obvodem, který nemá žádný další elektrický zdroj.

Elektřina

Blesk, který za bouřky protne oblohu, je jedním z nejviditělnějších projevů elektřtiny. Většinou je neviditelná,ale obětavě nám slouží.

Elektřina je druh energie s jednotkou WATT( podle italského fyzika Allesandra Guiseppa Antonia Amastaria Wolty). Tvoří ji elektrony, které jsou součástí atomů. Každý elektron nese elektrický náboj ( kladný či záporný )- nejmenší množství elektřiny. Když rozsvítíme světlo každou sekundu proběhne žárovkou na milión biliónů elektronů. kabely ukryté ve zdi, nebo stropě přivádějí elektřinu do bytů i továren, stačí jen otočit vypínačem. Získáváme ji spalováním uhlí, jaderným štěpením, nebo z vody. Galvanické články( elektrochemický zdroj elektřiny v nejjednodušší a nejstarší podobě zinková a měděná deska ponořené do kyseliny sírové). ji produkují z chemických sloučenin, solární baterie ze slunečního světla. Elektřina pohání mnoho strojů a přístrojů.

Vodiče a nevodiče: Materiály, jimiž proudí elektřina říkáme
vodiče. Patří mezi ně různé druhy kovů
( měď, železo, cín ,... ) Mohou vést
elektřinu proto, že se jejich elektrony v
atomech pohybují, narozdíl od nevodičů
( papír, plasty, aj.), v nichž jsou elektrony
pevně uvězněny a proto jimi elektřina
nemůže proudit.

Výchova koček (Návyky hygieny, toalety)

Výchovame-li kočku v domě, musíme ji naučit návyky hygieny, především používání toalety na vyhraněném místě.

Chováme-li kočku v domě, musíme ji naučit návyky hygieny, především používání „toalety“ na vyhraněném místě. Máme-li doma koťátko, musí ovládat určité reflexy již ve stáří 4 až 6 neděl. Výchovu koťat začínáme tak, že metodicky, několikrát denně, v pravidelných intervalech nutně kotě vysazujeme na místo, k tomu určené. Místo pro toaletu doporučujeme vybrat předem, abychom jej nemuseli měnit. Kočičce je třeba přidělit v domě klidné a tiché místečko, kam je žádoucí předtím umístit přiměřenou podestýlku pro toaletu, kterou impregnujeme vůní.
Jako podestýlku pro toaletu je možné použít písek, piliny, staré noviny nebo jakýkoliv jiný savý materiál. V současné době máme velký výběr nejnovějších materiálů, umožňujících zajištění hygienického zařízení obydlí. Nejčastěji vlastníci koček využívají pro kočičí toaletu misku – vaničku. Přesto však nejdůvtipnější kočky potěší své majitele tím, že používají výlevky nebo přímo záchodové mísy. Samozřejmě, že nejlepší by bylo pouštět kočku ven. Avšak tam na ni číhá mnoho nebezpečí a v podmínkách vysoko podlažních domů je toto prakticky zcela nemožné.
Čistit toaletu je možné mycími prostředky, teplou vodou s přidáním octa. Opakovaně nastává chvíle nečistoty, která je v každém případě spojována s psychickou indispozicí zvířete. K fyzickým dezorientacím je možné počítat nemoci ledvin a močového měchýře, poruchy funkcí trávicího traktu nebo napadení vnitřních parazitů. Příčina může být i v nečistotě a fyzické slabosti (především u starých koček) nebo nezvyklém prostředí. Potrestání se v takovém případě vylučuje. Po odstranění příčiny nečistoty se návyky opět navrací.
Příčinami psychické indispozice může být nesprávné zacházení majitele, dlouhodobá opuštěnost v domě, dočasná péče cizího člověka, pořízení nové kočky nebo jiného domácího zvířete, a mnohdy dokonce i narození novorozence v rodině. Stresové situace (např. první útěk, očkování, zápas se psem, první páření), také mohou vést k dočasné nečistotě. Proto, abychom dosáhli vytyčených výsledků ve výchově koťat, je nutné se vyzbrojit trpělivostí, rozumem i fantazií. To ovšem také vyžaduje znát chování a životní potřeby svého svěřence. Majitel nemůže polidšťovat ani své zvířátko, ani jeho chování a návyky. Teprve při svém správném hodnocení může počítat s důvěrou a náklonností své kočičky.
Ve výzvách s kotětem je zapotřebí především trpělivost a klid. Přítulnou intonaci hlasu musíme používat mnohem častěji, než ostré křiky a nervózní chování. Důležitá je také přiměřená a pravidelná strava, každodenní procházky a hry, které utvářejí normální a návykový režim kočičího života. Zvíře na svém pánovi hry vyžaduje, neboť v těchto hrách probíhá jeho výchova – kotě se učí plnit nařízení a získává užitečné návyky.

První dny koťátka

Když přinesete kočku domů: Vypusťte jí do místnosti/ místností, kde je její toaleta a mističky. Tedy zřejmě předsíň (a WC) a kuchyně. Pokud je kočka krotká, jako první ji posaďte na její toaletní misku. Bude se na vás koukat, jako že jste na hlavu… ale zapamatuje si, kde WC hledat. Tento "cvik" je třeba, především u kotěte, v průběhu pár hodin ještě několikrát zopakovat. Pokud kočka WC použije, velice pochválit. Kočku je potřeba nechat v klidu vše projít a očichat, pro ni je stěhování velká změna a na mazlení zřejmě nebude mít hned náladu. Ona na rozdíl od vás neví, jestli je ráda, že je u vás, je na tom podobně jako dítě první den na letním táboře. Buďte prosím trpěliví. Vodu by měla mít k dispozici ihned, nakrmit je jí lépe až poté, co se seznámí s prostředím (malý "úplatek" pro seznámení s rodinou). Když je kočka dobře "zabydlená" (několik hodin i dnů) a trefí spolehlivě na své WC, pouštíme jí postupně do dalších částí bytu. Místnost, kam nemá mít přístup, musí být "tabu" hned od začátku.

Úplně plachou kočku raději nastěhujeme do jednoho (lépe neobydleného) pokoje i s WC, mističkami s jídlem a vodou atd., necháme ji v místnosti v otevřené přepravce, "nevysýpáme" ji a nenutíme vylézt. Až se odhodlá, její první kroky povedou do úkrytu. V tom bude zřejmě trávit veškerý čas, kdy budete v místnosti, a to několik dnů i týdnů. Nenuťte ji násilím, lákejte na krmení, přemlouvejte, vlídně na ni promlouvejte... I z takových koček už se stali po čase velicí mazlíci.

Pokud kočce hned poskytnete úkryt (krabice s dírou, jedna na zemi, druhá na skříni, textilní pelíšek "kukaň") a nebudete tam za kočkou "lézt" - bude pro ni bezpečný, nebudete jí muset páčit zpoza skříně, zpod pohovky a navíc ji v nouzi v krabici snadno chytíte.

I nebojácná kočka ocení schovávačku, těžko si hned ustele na polštářku všem na očích. Ven pouštějte kočku až poté, co bude doma dobře zvyklá, nejméně měsíc musí být pouze doma, jinak hrozí, že uteče a ztratí se.

Vypouštět kočku ven je vhodné pouze v bezpečných lokalitách, daleko od rušných komunikací, psích promenád a zlých lidí. Kočku pouštíme ven zásadně až po kastraci!

Totéž riziko hrozí u koček pouze "na ven". I ty je nutno napřed držet zavřené, aby si zvykly na změnu, přestaly mít snahu vrátit se do původního místa, "očichaly, obhlédly a oposlouchaly terén". Jinak vyděšeně vyrazí ven, přes psy z okolí a místní vůči vetřelci ne zrovna přátelské kočky, atd. se už nedokážou vrátit zpátky k žrádlu domů. Je potřeba aby byly 3 - 4 týdny doma, nebo v (použitelné) prádelně, kotelně, garáži, půdě, verandě.., je v nouzi možno i půjčit si od nás skládací voliéru. Ta chvíle nesvobody za pozdější svobodu a spokojený život stojí.

Co koťátko potřebu

Škrabadlo-deska obalená kobercem zavěšená na stěně

Misku na vodu(těžká nejlíp železná),na jídlo

Pelíšek

WC-na skrytém místě s pilinami

POMŮCKA OHMŮV ZÁKON (fyzika)

Ohmův zákon= El. Proud I v el. Vodiči je přímo úměrný el. Napětí U. I=U:R

1KΩ=1000Ω, 1MΩ=100 000Ω, 1mΩ=0,001Ω

Závislost odporu na vlastnostech vodiče-na materiálu,na délce vodiče, na S plošného řezu R=ξxlxl:S,

odpor vodiče se s teplotou zvyšuje

Výsledný odpor rezistoru a/ za sebou R=R1+R2 u1:u2=R1:R2 b/ vedle sebe I=I1+I2 (U:R)=(U1:R1)+(U2:R2)

1:R=(1:R1)+(1:R2)=(R2+R1):( R1+R2) R=(R1xR2): (R1+R2)

Převrácená hodnota výsledného odporu rezistorů zapojených vs = součtu hodnot rezistorů

Reostat – je to rezistor, jehož R lze měnit, užití:a/ke změně proudu v obvodu, b/ jako dělič napětí

REFERÁT JIHOVÝCHODNÍ ASIE

Jihovýchodní Asie
Poloostrov Zadní Indie
-Barma=Myanmár, Laos, Vietnam, Kambodža, Thajsko, Malajsie, Brunej, Singapur, Indonésie, Velké a Malé Sundy, Filipíny
-podnebí: vlhké tropické, vliv monzunu
-rostlinstvo: tropické deštné lesy, střídavé vlhké tropické lesy
-rýže, kaučuk, cukr. třtina, banánovník, koření
Barma=Myanmár
-rozloha: 680’000 km2
-počet obyvatel: 47 mil.
- hlavní město:Rangún
-zemědělství: pěstování rýže – vývoz, vedle Thajska největší na světě
Kambodža (království)
-rozloha: 182’000 km2
-počet obyvatel: 9 mil.
-hlavní město: Phonmpenh
-podnebí: monzunové, velké množství srážek, záplavy
-povrch: řeky Mekong, Tonlesap
-nerostné suroviny: kaučuk, železo, měď, vápenec, fosfáty, mořská sůl
-zemědělství: rybolov, rýže
-průmysl: potravinářský, zpracovávání kaučuku
-patří mezi 25 nejchudších států na světa (důsledek válek)
Vietnam
-rozloha: 330’000 km2
-počet obyvatel: 75 mil.
- hlavní město:Hanoj (Ho-chi-min=Hajphong)
-povrch: řeky Mekong, Tomkinský masív, záliv
-zemědělství: rýže, kaučuk, dobytek, drůbež, rybolov
-průmysl: na severu těžký (těžba černého uhlí – hutnický), na jihu lehký (potravinářský, textilní)

REFERÁT GLOBÁLNÍ OTEPLOVANÍ

Globální oteplování
V současné době je realitou globální oteplení. Země se neustále více a více ohřívá, častější jsou bouře, záplavy i sucha. Koncentrace oxidu uhličitého stoupla v důsledku spalování fosilních paliv a průmyslového rozvoje o 30% a je na nejvyšší úrovni za posledních 450 000 let. Stejně tak stouply od počátku průmyslové revoluce koncentrace metanu na 145%. a množství oxidu dusného stouplo o 15%.

Poslední desetiletí se potýkáme s globálním oteplováním planety. Teplota stoupá a póly roztávají... Jediný způsob, jak se globálnímu oteplování můžeme ubránit je ten, že nebudeme vypouštět výfukové plyny do ovzduší, nebudeme plýtvat energií a najdeme si jiný - alternativní zdroj energie nezávislý na spalování, který oteplování zastaví a planetu zachrání. Když jedno auto ujede 100 km, spotřebuje najednou tolik kyslíku, jako jeden člověk za celý život a jedno letadlo je za svou trasu jako 1000 takových aut. Kdybychom stlačili ozónovou vrstvu, byla by hustá jen 3 cm, ale kdybychom to samé udělali s ozónovou dírou, výsledek by byl 3 m. Sám George Bush, (původní odpůrce názoru o oteplování planety) nedávno prohlásil, že globální oteplování planetu opravdu ničí a vědci prohlašují, že v roce 2010 by měla teplota celé modré planety stoupnout o 6 C°, což je pro nás, pro lidi hrozná zpráva.

Co způsobuje globální oteplování?

Představu, že zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší má za následek zvyšování globální teploty, se nyní pokoušejí vyvrátit analýzy Evropské akademie otázek životního prostředí se sídlem v Tübingenu. Vyhodnocení dostupných klimatických údajů ze severní i jižní polokoule ukazuje, že v posledních 40 letech výkyv v teplotě vždy předcházel změně v atmosférické koncentraci CO₂. Různé ústavy (např. německý Oceánografický institut v Bremerhavenu) zjistily, že teplota vody Atlantského oceánu až do hloubky 800 m vzrostla v uvedeném období o 0,5 °C. To znamená pokles rozpustnosti CO₂ ve vodě této vrstvy o 1 %. Protože oceány obsahují 50krát více CO₂ než ovzduší, musela uvedená změna rozpustnosti vyvolat vzrůst koncentrace CO₂ v atmosféře přibližně o 30 cm³ m^-3. Toto množství je shodné s množstvím, které meteorologové dosud přičítají přírůstku vzniklému spalováním fosilních paliv. Nezodpovězena ovšem zůstává otázka, co způsobilo zvyšování teploty mořské vody. Vysvětlením se zdá být větší výskyt slunečních erupcí a jím vyvolaná vyšší teplota vzduchu.

REFERÁT NÁRODNÍ DIVADLO

Národní divadlo Praha

O vystavění kamenného divadla se začalo uvažovat už v roce 1844 na poradách vlastenců v Praze a stavba se začala realizovat žádostí o „privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení“ samostatného českého divadla, kterou stavovskému výboru českého sněmu 29. ledna 1845 předložil František Palacký. Privilej byla udělena už v dubnu 1845. Ale až za šest let – v dubnu 1851 – vydal mezitím ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek.

Lidé kolem Sladkovského, Tyrše, Nerudy a Hálka vyzvali třiatřicetiletého profesora pozemního stavitelství na pražské technice, architekta Josefa Zítka, aby vypracoval návrh Národního divadla. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 začaly práce na staveništi.

Hrdě se vypíná nad řekou Vltavou (roh křižovatky ulic - Národní třída a Divadelní), kde pozemek bývalé solnice o rozloze necelých 28 arů předurčil nádhernou polohu divadla proti panoramatu Hradčan, zároveň však svou stísněností a tvarem vytvořil těžké podmínky pro autory budovy. Národní divadlo stojí již více než sto let nad řekou Vltavou. Vždy bylo chloubou českého národa, na jeho vybudování se sbírkami podílely široké vrstvy lidu.

Myšlenka vybudování důstojného kamenného divadla se rodila od podzimu 1844 na poradách vlastenců v Praze a začala se realizovat žádostí předloženou 29. ledna 1845. Privilej byla udělena již v dubnu 1845. Pokusy o její realizaci ale začaly až o 60 let později, krátce po porážce buržoazně demokratické revoluce v roce 1848. V čele organizace "Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze" (založeno r. 1850), řídícího orgánu velké národní akce, stanul jako první předseda František Palacký. V dubnu 1851 vydal Sbor první veřejné provolání k zahájení sbírek.

Skromná prozatímní budova byla postavena na jižní části divadelního pozemku architektem Ignácem Ullmannem a otevřena 18. listopadu 1862. Proti tomuto aktu se zvedla velká vlna odporu, která prosazovala postavení řádného reprezentačního divadla. Později se budova stala součástí stavby definitivního Národního divadla. Architekt Josef Zítek vypracoval návrh Národního divadla. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 mohly začít práce na staveništi. 16. května 1868 došlo k slavnostnímu položení základních kamenů. Základní kameny byly dovezeny z osmnácti míst naší republiky (např. Blaník, Buchlov, Hostýn, Lipník, Radhošť, Trocnov, Vyšehrad, Žižkov). Slavnostní projev přednesl JUDr. Karel Sladkovský, první poklep provedl František Palacký. Po něm následovali mnohé významné osobnosti (např. Purkyně, Smetana, Rieger apod.).

Stavba pak pokračovala pomalu, kvůli neshodám ve Sboru a nesouladu dalších peněz se sbírek, bazarů, loterií apod. s potřebami krytí skutečných stavebních nákladů. Náklady v roce 1877 již přesáhly milion zlatých, dvojnásobek proti původnímu rozpočtu, ale Sbor musel ještě zajistit prostředky na různé konečné úpravy a výzdobu divadla.Vyvinul poslední aktivitu, získával další peněžní dary a zdarma poskytovaný stavební materiál. V letech 1878 - 1881 se pak již pracovalo výhradně na výzdobě divadla. Josef Zítek uzavřel divadelní prostor, hlediště a jeviště do jednoho celku, zastřešeného mohutnou kupolí. Nároží vytvořil ze dvou schodišťových pylonů, zakončených Schnirchovým sousoším trig řízených Viktorií.

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. 12. srpna 1881 došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli a jiné významné části divadla.

Požár - celonárodní katastrofa - vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky. Již za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Kvůli neshodám po katastrofě byl architekt Josef Zítek odvolán a rekonstrukční práce prováděl jeho žák architekt Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem přitom respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do jediné, jednotné. 18. listopadu 1883 byla slavnostně otevřena budova Národního divadla pro tuto příležitost zkomponovanou Smetanovou operou Libuše. Budova sloužila bez velkých přestaveb skoro sto let. Až 1. dubna 1977 bylo Národní divadlo představením Jiráskovy Lucerny na více než šest let uzavřeno. Bylo rekonstruováno za vedení hlavního projektanta ing. arch. Zdeňka Vávry. Rozsáhlá přestavba spojená s dostavbou okolí divadla byla ukončena 18. listopad 1983. V tento den byla historická budova opět představením Smetanovy Libuše znovu otevřena.

Do Národního divadla neodmyslitelně patří slavnostní opona, dílo malíře Vojtěcha Hynaise. Byla namalována za tři měsíce v roce 1883. Váží 180 kg a bylo na ní spotřebováno 26 kg barev. Další, jedny z mnoha velmi důležitých zdobných prvků divadla, jsou rovněž obrazy na omítce ve foyeru, tj. Ženíškův triptych o umění na stropě, Alšovy lunety na stěnách a lunety v Liebscherově předsíni před foyerem na prvním balkóně, dále obrazy od Vojtěcha Hynaise na prezidentském schodišti, obrazy v prezidentské předsíni od Julia Mařáka a v prezidentském salonku od Václava Brožíka. To ale samozřejmě není celá výzdoba divadla. K Národnímu divadlu patří ještě další významné budovy: Tylovo divadlo , bývalé Stavovské, kde měla premiéru Mozartova opera Don Giovani. Po osvobození bylo připojeno Smetanovo divadlo a v roce 1958 experimentální scéna Laterny Magiky.

Dnes můžeme vedle historické budovy Národního divadla vidět i budovu Nové scény, jejíž činnost byla zahájena hrou Strakonický dudák. Jeho dnešní podobu tvoří tři umělecké soubory - opera, balet a činohra - které střídavě vystupují v historické budově Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat. Národní divadlo pomohlo uchovat a rozvíjet to nejdůležitější - český jazyk a české hudební a dramatické cítění a myšlení.

V 70. letech 20. století se ukázal stav Národního divadla jako velmi špatný, a tak byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce. Pří ní byla jednak opravena původní budova, jednak byl zmenšen Voršilský klášter a na zabrané ploše vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna ND. Přesto i po této rekonstrukci historická budova nadále chátrá a bude nutné ji znovu opravit.

REFERÁT KYSELÉ DEŠTĚ

Kyselé deště

Kyselé srážky, nazývané kyselý déšť, jsou pravděpodobně nejzákeřnější formou ničení životního prostředí. Způsobují rozsáhlé poškozování lesů, jezer i divoké přírody, ale i staveb, postavených člověkem. Kyselé srážky způsobují, že voda v jezerech se stává kyselinou zabíjející ryby i jiné vodní živočichy. Tyto deště rovněž vyluhují toxické těžké kovy z půdy do povrchových vod i do zdrojů pitné vody. Poškozují sochy a veřejné budovy, mohou mít vinu i na některých onemocněních.Civilizace znečišťuje vzduch oxidem siřičitým a oxidy dusíku. Tyto sloučeniny ve styku s vzdušnou vlhkostí tvoří kyseliny, což je příčinou kyselých dešťů. Převládající větry transportují kyselinu v podobě srážek nebo zachycenou na tuhých částicích do vzdáleností až 4000 km od zdroje znečištění.
Kyselý déšť má v různých oblastech různý vliv. Některé oblasti jsou na kyselé deště méně citlivé, než jiné. Kyselina se může neutralizovat alkáliemi přítomnými v půdě. Proto jsou oblasti s vysokým obsahem alkálií v půdě méně poškozovány. Neutrální, nebo kyselá půda je účinku kyselých dešťů méně odolná. K vyřešení tohoto problému byly provedeny některé prozatímní kroky. Příkladem může být pokus o neutralizaci vody v jezerech přídavkem vápna. Tento pokus ale nevyšel.Jediným skutečným řešením je však výrazné omezení exhalací způsobujících kyselý déšť. To by znamenalo ve značné míře omezit spotřebu fosilních paliv, což zvláště platí pro uhlí s vysokým obsahem síry. Rovněž by bylo nutno výrazně omezit provoz automobilů, využívat alternativní zdroje energie a více využívat prostředky hromadné dopravy.

Zdravotní stav porostů se však stále nezlepšuje, spíše naopak. České lesy patří k nejvíce "nemocným" v Evropě.

Horská krajina, ve středu Čech – Brdy, je dlouhodobě ohrožená kyselými dešti.

REFERÁT VÍTĚZSLAV HÁLEK

Vítězslav Hálek

Vítězslav Hálek (1835-1874) se narodil 5.4.1835 v Dolínku u Prahy. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze. Humanitní předměty a studentské prostředí, kde se utvářeli literární kroužky probudili v Hálkovi touhu po umělecké činnosti. Rodiče si sice přáli mít syna kněze, ale to Hálek odmítl. Vystudoval filozofickou fakultu, ale studia nedokončil – rozhodl se být spisovatelem. Od založení Národních listů roku 1861 byl jejich redaktorem. Aktivně pracoval v Akademickém čtenářském spolku a v Umělecké besedě. Redigoval edici původních a přeložených románů Slovanské besedy a po Mikovcovi časopis Lumír, který přeměnil v Zlatou Prahu – toužil vytvořit nový český list. S Janem Nerudou začal vydávat Květy, v letech 1867-72 je řídil sám. Dále s Nerudou vydával časopis Lumír. Spolu s Nerudou a Schulzem byl pověřen řízením sbírky Poezie světová. Zemřel náhle a brzy na zápal plic 8.10.1874 v Praze. Jeho tvorba měla velký ohlas, protože odpovídala náladám a myšlenkám tehdejší doby. Vynikl jako lyrik citové touhy a smyslového okouzlení

Dílo:

§ Večerní písně

Dramata:

§ Záviš z Falknštejna

§ Král Vukašín

§ Sergius Catilina

Na dramatickou tvorbu a na lyrickoepické básně jako byl Goar, Černý prapor, Dědicové Bílé hory se však brzy zapomnělo.

Uměleckou životnost však neztratily Hálkovy obrázky ze života vesnice. Nejznámější z jeho počátečních povídek je:
Muzikantská Liduška (1861), Pod dutým stromem (1872), Na statku a v chaloupce (1871), Na vejminku (1873), Poldík rumař (1873), „Študent“ Kvoch (1874).

Souběžně s povídkami psal i menší veršovanou epiku. Sbírka těchto básní byla později vydaná jako Pohádky z naší vesnice. Jedná se o soubor balad a romancí, které zobrazují veselé i tragické příběhy ze života venkovského lidu.
V přírodě – trojdílná sbírka obsahující lyrické písně. V této knize Hálek představuje život, který je v dokonalém souladu s řádem přírody.

Nadějnou tvorbu Vítězslava Hálka byla přetržena náhlou smrtí.

POMŮCKA

22=4

32=9

42=16

52=25

62=36

72=49

82=68

92=81

102=100

112=121

122=144

132=169

142=196

152=225

162=256

172=289

182=324

192=361

202=400

POMŮCKA

B-být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej,bystrý,bylina, kobyla, býk, Přibyslav, (Bydžov, Zbyněk....)

F-fyzika

L-slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (Volyně)

M-my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl

P-pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se (Spytihněv, Pyšely)

S-syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat

V-vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, a slova s předponou vy-, vý-

Z-brzy, jazyk, nazývat se, Ruzyni

REFERÁT KRUŠNÉ HORY (zeměpis)

KRUŠNÉ HORY

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), je pohoří na severozápadě Čech. Rozkládá se podél hranice s Německem a tvoří souvislé horské pásmo o délce cca 130 km.

Geomorfologický celek na hranici České republiky a Německa v oblasti Krušnohorské hornatiny, jehož nejvyšší horou je Klínovec, 1244 m n.m.
Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Dřívější sopečná činnost má za následek bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, díky kterým vznikala postupem času lázeňská města. Krušné hory se člení na Klínoveckou a Loučenskou pahorkatinu.
Krušné hory jsou významným střediskem zimních sportů a turistiky.

Na západ od vsi Kostelní (po červené turistické značce) se nachází křemencový masiv z dálky připomínající hradní zříceninu. Rozkládá se v přírodním parku Leopoldovy Hamry do výšky 774 m n.m. V době prvohor byl součástí pevniny oddělující severní moře s mořem na území dnešních severních Čech. Vytvořily se zde břidlicové usazeniny, obsahující dobře štipatelnou břidlici, která se zde také v minulosti těžila. Před další těžbou a poškozením přírodní útvar zachránilo město Kraslice v r. 1906 odkoupením pozemku. Kdysi tu stávala chata s pohostinstvím, která však po zásahu bleskem vyhořela a již nebyla obnovena. Roste zde řada vzácných rostlin, zejména lišejníků a proto je vrchol i jeho blízké okolí chráněno jako přírodní památka. Lávkou a po kovovém žebříku lze vystoupat na vyhlídkovou plošinu z která je daleký výhled na Slavkovský les, Český les, Halštrov, Smrčiny a západní Krušné hory. O hoře vznikla řada pověstí, o zlém rytíři a jeho hradu, o skřítcích nebo o „bílé paní“ a velikém pokladu.

V obci Kostelní stojí kostel sv. Jíljí z 2. poloviny 12. století. Je to nejstarší církevní objekt v okolí Kraslic. Původně postavený v románském slohu byl v r. 1692 barokně upraven.Na jižním portálu jsou kamenné reliéfy (originály jsou v Sokolovském muzeu), avšak co přesně znázornují se neví. Jedna z teorií uvádí že jde o skřítky, kteří pomáhali se stavbou kostela.

REFERÁT KRKONOŠE (zeměpis)

KRKONOŠE

Krkonoše jsou nejvyšší a nejznámnější pohoří v České republice. Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část je rozlehlejší a členitější oproti polské. Nachází se zde nejvyšší hora České republiky - Sněžka (1602 m.n.m.). Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno národním parkem.

Na západě počínají Krkonoše Novosvětským sedlem a jsou tvořeny dvěma významnými hřbety. Prvním z nich je Hraniční hřbet. Po jeho ose prochází státní hranice a nachází se zde většina nejvyšších krkonošských vrcholů. Druhým hřbetem je Český hřbet. Hranici mezi západními a východními Krkonošemi tvoří údolí řeky Labe u Špindlerova mlýna.

Pro Krkonoše jsou typické drsné horské podnební poměry. Jsou též velmi bohaté na srážky, především sněhové. Na vrcholových partiích leží souvislá sněhová pokrývky 70 - 180 dní v roce.

Díky svým krásám a sněhovým podmínkam se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. V letním období se jedná především o pěší a cyklo turistiku. Turisté mohou využít dobře propracovaný systém značených tras a množství horských bud. V zimním období poskytují Krkonoše ideální podmínky pro lyžaře. Nachází se zde mnoho center se skvěle upravovanými lyžařskými vleky a sjezdovkymi, ale i desítky kilometrů běžeckých tras. V oblasti je vybudována dobře fungující infrastruktura, která umožňuje návštěvníkům plně si vychutnat svůj pobyt v Krkonošíc

Krkonošské klima je drsné; liší se od ostatních středoevropských pohoří. Výrazně se v něm uplatňuje blízkost Atlantiku a převládající západní větry, které foukají někdy velmi prudce. Klimatické vlivy se promítají i do délky vegetační doby krkonošských rostlin. Krkonoše jsou jedním z nejstudenějších míst v České republice a přesto jsou, že nejsou ve srovnání s jinými horstvy příliš vysoké, vegetační doba zde trvá jen zhruba

100 dní.

Školní noviny

Chtěla bych vás tímto jenom tak upozornit a hlavně přilákat na web mé vesnické školičky v Sebranicích. Jsem jejich šéfredaktorem a moc mi na nich záleží, takže kdybyste si našli chvilku tady je odkaz: www.zslubna.cz