REFERÁT KRUŠNÉ HORY (zeměpis)

KRUŠNÉ HORY

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), je pohoří na severozápadě Čech. Rozkládá se podél hranice s Německem a tvoří souvislé horské pásmo o délce cca 130 km.

Geomorfologický celek na hranici České republiky a Německa v oblasti Krušnohorské hornatiny, jehož nejvyšší horou je Klínovec, 1244 m n.m.
Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Dřívější sopečná činnost má za následek bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, díky kterým vznikala postupem času lázeňská města. Krušné hory se člení na Klínoveckou a Loučenskou pahorkatinu.
Krušné hory jsou významným střediskem zimních sportů a turistiky.

Na západ od vsi Kostelní (po červené turistické značce) se nachází křemencový masiv z dálky připomínající hradní zříceninu. Rozkládá se v přírodním parku Leopoldovy Hamry do výšky 774 m n.m. V době prvohor byl součástí pevniny oddělující severní moře s mořem na území dnešních severních Čech. Vytvořily se zde břidlicové usazeniny, obsahující dobře štipatelnou břidlici, která se zde také v minulosti těžila. Před další těžbou a poškozením přírodní útvar zachránilo město Kraslice v r. 1906 odkoupením pozemku. Kdysi tu stávala chata s pohostinstvím, která však po zásahu bleskem vyhořela a již nebyla obnovena. Roste zde řada vzácných rostlin, zejména lišejníků a proto je vrchol i jeho blízké okolí chráněno jako přírodní památka. Lávkou a po kovovém žebříku lze vystoupat na vyhlídkovou plošinu z která je daleký výhled na Slavkovský les, Český les, Halštrov, Smrčiny a západní Krušné hory. O hoře vznikla řada pověstí, o zlém rytíři a jeho hradu, o skřítcích nebo o „bílé paní“ a velikém pokladu.

V obci Kostelní stojí kostel sv. Jíljí z 2. poloviny 12. století. Je to nejstarší církevní objekt v okolí Kraslic. Původně postavený v románském slohu byl v r. 1692 barokně upraven.Na jižním portálu jsou kamenné reliéfy (originály jsou v Sokolovském muzeu), avšak co přesně znázornují se neví. Jedna z teorií uvádí že jde o skřítky, kteří pomáhali se stavbou kostela.